únor-březen 2009
Malba na sklo
Bylo
to hezké odpoledne, ve čtvrtek 29. ledna, převládající dobrou náladou, vtipným humorem a spokojeností vyzařující
z našich klientů.
Setkali
jsme se nejen k naší naplánované akci „malování na sklo“, ale také proto,
abychom si popovídali při kávě a čaji a přitom ochutnali vynikající štrúdl a
perník upečený našimi klientkami. Nezapomněli jsme popřát paní Hanušové k narozeninám
hodně štěstí a spokojenosti a připít jí na zdraví lahodnou
medovinou. Výroba tohoto nápoje je ve správných rukou, neboť ho vyrábí „náš
včelař“ pan Miroslav Hanuš.
Pomalu
a nenápadně jsme se pak propracovali k malbě na sklo. Klienti vytáhli na
stůl své přinesené láhve nebo sklenice různých tvarů a velikostí, dlouhé,
hranaté, kulaté, malé i velké. Potom pan Bureš všem ukázal, jak se pracuje s barvami na sklo a co je vhodné
malovat. A tak vznikala zajímavá dílka, počínaje různobarevnými lahvemi, až po
namalování kytiček a různých ozdobných ornamentů.
Rozcházeli
jsme se velmi pozdě s pocitem hezky stráveného odpoledne a s tím, že
se za týden sejdeme při mramorování na sklo,
papír, dřevo a textil.
Mramorování
Po
týdnu, to je 5. února, jsme se opět sešli v klubovně.
Měli jsme si vyzkoušet mramorování, ale nastala mimořádná situace a museli jsme
pozměnit program.
Se
souhlasem všech přítomných jsme dali do provozu náš nový LCD televizor s velkou
obrazovkou a promítli komentovaný film VRATNÉ LÁHVE.
Námět
i scénář napsal Zdeněk Svěrák a zároveň si zahrál hlavní roli.
Film
pojednává o učiteli českého jazyka, který se definitivně rozhodne opustit žáky
a pokusí se žít jako důchodce. Čas trávený na lavičce v parku nebo
s manželkou v žižkovském bytě ho však netěší.
Pokouší
se najít vhodné brigádnické místo, až nakonec skončí ve výkupu lahví malého
supermarketu.
Vratné
láhve jsou hořkou komedií o stárnoucím muži, jehož duše plná fantazie a lásky
nehodlá nerovný zápas
s věkem vzdát.
I
když je to hořká komedie, v některých scénkách jsme se museli upřímně zasmát, neboť
byly zahrány s takovým humorem, který umí jenom Zdeněk Svěrák.
Exkurze do Státního okresního
archivu
Exkurze se
uskutečnila 12. 2. 2009 ve 14 hodin a zúčastnilo se jí osm našich
klientů a čtyři z řad veřejnosti.
Ve studovně archivu nás přivítal pan
ředitel PhDr. Ivo Navrátil a jeho zástupce pan Mgr. Pavel Jakubec, který se
ujal dalšího vyprávění o historii a současnosti semilského archivu. Mnoho let
archiv sídlil v Bystré u Semil a v roce 1995 byl kompletně
přestěhován do nové budovy v Semilech.
Význam dokumentů, které se dostanou
do archivu posoudí archiváři a zařadí je buď k archivaci, nebo doporučí
k vyřazení.
Vyprávění pana magistra bylo velmi zajímavé a poutavé, přiblížil
nám velice náročnou a trpělivou práci archivářů, kteří musí prostudovat stovky,
ba tisíce dokumentů, kronik, novin, všelijakých zápisů a dalších hodnotných
záznamů pro uchování dalším generacím, aby v budoucnu mohly nahlédnout do
naší současnosti a dávné minulosti v různých oblastech života.
Potom jsme přešli ze studovny do
prvního poschodí archivu, kde jsme viděli způsob uložení, roztřídění archiválií
do určitých skupin a přesné označení. Klimatizace všech úložných prostorů
zajišťovala optimální teplotu vlhkost vzduchu, aby se nic nezničilo.
V těchto prostorách pan magistr zodpověděl mnoho dotazů, protože do
takových míst se člověk málokdy dostane.
Prohlídka byla zakončena
v dalším archivním prostoru, kde byly podobně srovnané dokumenty,
neuvěřitelné váhy a hodnoty,
jejichž množství se počítá na kilometry.
Závěrem exkurze jsme si mohli
prohlédnout ve
výstavní síni archivu výstavu Jiřího Harcuby, známého českého sochaře, skláře a
medailéra.
Všem se exkurze líbila a snad každý
si odnesl domů nový zážitek. Anna Bukovská
Komentovaný film: Bobule
Ve středu 25.
února jsme si promítli další film pro slabozraké a
nevidomé pod názvem Bobule. I přes nepřízeň počasí, venku je obleva a plno vody,
se sešlo 15 klientů k zhlédnutí tohoto
filmu.
Hrdina filmu Honza žije v Praze, kde neustále provádí
finanční podvody a machinace. Dochází to tak daleko, že prchá před zákonem a s
kamarádem se vydává k dědečkovi
na Moravu.
Dědeček vlastní rozsáhlý vinohrad, Honza s kamarádem
mají vidinu lehce získat velké peníze prodejem vinohradu.
Dědečka posílají na dovolenou do Argentiny, ale k podvodu nedojde.
Jak Honza poznává vesnici a dobrosrdečnost obyvatel, přehodnocuje svůj úmysl a
v jeho nitru vítězí pozitiva.
Poznává poctivou práci, nachází vztah k hodnotám, zamiluje se do Klárky a
usazuje se natrvalo ve vesnici.
Grilování
Je čtvrtek 26. února a celé dopoledne
padá mokrý sníh a my
v odbočce začínáme mít obavy, že nám nepřízeň počasí zhatí naplánovanou akci.
Po poledni konečně přestává padat sníh a do odbočky začínají
přicházet první klienti. Úderem druhé hodiny odpoledne můžeme začít
s grilováním. Dostavilo se všech 16 přihlášených klientů.
Ke grilování jsme použili kuřecí maso, které jsme den předem
naložili do marinády a uvařili brambory ve slupce - asi tak dvě na jednu porci.
Dále jsme zakoupili tvrdý sýr, cibuli, tatarskou
omáčku, dva různé druhy dresinků a sladkokyselé okurky.
Začali jsme přípravou ingrediencí. Brambory a cibuli jsme nakrájeli
na kostičky, okurky na proužky a sýr nahrubo nastrouhali.
Do grilovacích mističek jsme nejprve dali brambory, navrch cibuli a sýr a jemně
zaprášili červenou paprikou a ihned vložili do rozpáleného grilu s lávovým
kamenem. Samozřejmě se veškerá příprava rozdělila tak, aby každý si zkusil připravit
některou ze surovin.
Grily jsme měli dva (jeden byl vypůjčený), proto jsme se
rozdělili na dvě party a určili hlavní obsluhovače grilu. Ti s velkou zručností
pokládali kousky marinovaného kuřecího masa na rozpálené lávové kameny. Po
chvilce se linula celou budovou archivu lahodná vůně a všichni pozorovali, jak
se masíčko pozvolna opéká a byli nedočkaví, kdy budou moci tento lahodně vonící
výrobek ochutnat.
A dočkali se! Když se masíčko opeklo, každý si dal na talíř jeden kousek masa a
k tomu dozlatova opečené brambory, okurku a dresink. Jako zákusek byla podávána
výborná kokosová buchta, kterou pro nás upekla paní Špatná. Nemusím už dále
zmiňovat, že to vše bylo vynikající a že každý odcházel spokojen a
s dobrou náladou. M.Janočko