listopad 2009
Kavárna ve
tmě
Oslavili jsme Mezinárodní den nevidomých, který připadá na 13. listopadu. K tomuto účelu jsme připravili
v prostorách naší klubovny malou kavárničku ve tmě. Akci jsme uskutečnili
5. listopadu a sešlo se nás celkem čtrnáct účastníků, jak z naší odbočky tak i z veřejnosti.
Pro zdůraznění nevidomosti si
každý návštěvník musel přikrýt oči a potom byl odveden do naší improvizované kavárničky,
kde byla naprostá tma.
Po usazení ke stolu byl každý host
seznámen s prostřeným stolem.Před sebou měli připravenou kávu nebo čaj (
dle svého přání), po pravé ruce na talířku koláčky, uprostřed stolu
v cukřence cukr, a nalevo od cukru bylo připraveno mléko do kávy.Naším
hostům se už dále nesmělo pomáhat. Jak začít stolovat,záleželo už jenom na
jejich šikovnosti a trpělivosti.
Po ukončení „ provozu kavárničky“
jsme společně rozebrali tento pobyt ve tmě a svěřili jsme se svými
pocity.Nejvíce byla nejistota v chůzi – pomalé kroky a aby se do něčeho nenarazilo nebo neshodilo. Usazení se ke stolu – správně se posadit na
židli a neomezit souseda. Největší problém byl při stolování. Správně nahmatat
svůj šálek s kávou nebo čajem a přitom něco nepřevrátit nebo nerozbít.
Najít cukr a mléko do kávy a následně si dát do šálku.A nakonec při pokládání
šálku na talířek nepolit sám sebe nebo souseda.Dále u některých
z přepjatosti se objevilo píchání
v očích a menší bolest hlavy.Tyhle
pocity jsou nám zrakově postiženým velmi dobře známé. Naučili jsme se je
ovládat, ale ta nejistota stále přetrvává.
A nakonec jsme se ve tmě
s pomoci šablony podepsali do prezenční listiny a byli jsme zvědaví, jak
jsme to zvládli.
Účel akce seznámit se
s pocity nevidomých byl splněn.
Pokusíme se kavárničku zopakovat, kde
bychom rádi přivítali více návštěvníků.
Nový Zéland – pokračování.
Druhá část přednášky o Novém
Zélandu se uskutečnila 12. listopadu za účasti dvanácti členů odbočky.MUDr
Holub nás nejdříve seznámil se svou poslední zastávkou
na severní části Nového Zélandu a to s městem Vellington a poté už
následovalo vyprávění o Jižním ostrovu.
Jižní ostrov je převážně hornatý s
vysokými vrcholky se sněžnými poli a ledovci.Největší a nejznámější ledovce
jsou Franc Josefův a Cookův, které zasahují až do moře.
Nejvyšší hora je Mount Cook a měří
Dále nás MUDr Holub seznámil
s nádhernými jezery, která leží
v hustě zalesněných údolích a se řekami lemující skalnaté soutěsky a
údolí.MUDr Holub navštívil i mnohá města jako jsou Tasan, Nelson, Marlborouglt,
West Coast,Camerbury,Otagoa Southland, která jsou stavěná v anglickém a
skotském stylu.
Své vyprávění ukončil návštěvou
nejjižnější části ostrova se skalnatým
pobřeží a fjordy, se stále silným a studeným větrem, kde žijí lachtani,
mroži, lvouni a tučňáci.
Plněné zelné listy
Ke čtvrtečnímu vaření dne 19. listopadu jsme se sešli už ve
13. hodin.Na programu jsme měli málo známý recept, který vyžaduje delší přípravu. Proto některé suroviny jsme
přinesli z domů už připravené a v rámci výuky se všichni zúčastnění
seznámili s postupem přípravy.Jednalo se o přípravu zelí, namletí masa a
uvaření rýže. Rýži a mleté maso jsme promíchali, přidali sůl, pepř a trochu vegety
a znovu vše důkladně promíchali. Malé množství připravené směsi jsme dávali na
zelné listy a snažili se je zabalit a vytvořit závitek. Kupodivu to
všichni bez problémů zvládali. Závitky
jsme úhledně naskládali do hrnce, podlili asi skleničkou vody a dali asi na
jednu a půl hodiny vařit. Čekání na uplynutí času vaření jsme vyplnili dobrou
kávou se zákuskem a rozpravou o dobrých receptech a zároveň jsme naplánovali
další vaření.
Když byly závitky uvařené, rajský protlak jsme rozředili s pomoci vody na
řídkou kaší, zalili závitky a nechali provařit.Nakonec už jen stačilo
naservírovat na talíře a podávat s chlebem.
Tento recept je v Česku málo známý,
ale v jiných státech, jako je Polsko,Ukrajina, Slovensko, balkánské státy,
Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko ale i v některých jižních státech, se
s obměnami připravuje.
Milan Janočko
