23. 3. 2012
leden - březen 2012
Zdravý pohyb v každém věku II. část.
Druhá část přednášky Mgr. Víta Coufala „Zdravý pohyb v každém věku“ pojednávala opět o pohybu. O zdravém pohybu, o vhodném výběru sportu pro seniory o tělesné stavbě a zvyšování kondici seniorů. Ne všichni senioři jsou stejně zdatní. Každý je jiný, lišící se svoji tělesnou schránkou, svou pohyblivosti, mentalitou, nadanosti. Pomyslně jsou zařazeni do několika skupin: Fit senioři, kteří jsou výkonní a vše zvládají, nezávislí – jsou stále funkční, jsou netrénovaní, nezvládají zátěž a chybí jim rezervy, křehcí senioři, kteří si častěji přivozují zranění, třeba pádem, závislí senioři, kteří jsou závislí na pomoci druhých a zcela nezávislí, kteří potřebují všestrannou péči. Proto je vhodné zamyslet se nad sebou a posílit smysl své existence, udržovat se v aktivním pohybu, zapojovat se do informovanosti kolem sebe, učit se novým věcem, protože „Kdo se neučí nové, je starý, bez ohledu na to, kolik mu je let.“ Sportem ku zdraví. Sport bychom měli vnímat jako pohyb, který nás nebude silně zatěžovat. Umět si dle svých sil vybrat, jaký provozovat, zhodnotit jeho klady a zápory. Je vhodné plavání – protahuje svalstvo, odlehčuje kloubům, ale zatěžuje krční páteř. Cyklistika – zvyšuje kondici, je dobrá na kolenní klouby, ale zatěžuje páteř a kyčelní klouby. Běh – je přínosem pro kardiovaskulární nemoci, proti je destrukce kloubního aparátu. Pohyb je i jako prevence proti různým aspektům jako je obezita, snížená pohyblivost, práceneschopnost, stres, oslabení imunitního systému, kardiovaskulární nemoci, vysoký krevní tlak, diabetes typu II a osteoporóza. Nejlépe je hodnocená chůze. Protože chůze je přirozená nejzákladnější aktivita, která nás provází po celý život. Je to snadná realizace, připravenost kdykoliv, minimální riziko zranění, nízké opotřebení oporného aparátu. S chůzí můžeme začít kdykoliv a postupně si přidávat délku trasy. První tři dny normální chůze, další tři dny rychlejší chůze a tento styl opakovat při každém navýšení trasy.
Pro naše zdraví je také velmi dobrý pohyb s holemi „Nordic Walking,“ který při chůzí ulevuje zádům až o 8 kg, šetří klouby dolních končetin, posiluje svalstvo horní části těla, uvolňuje dýchací svaly. Je samozřejmé, že výška holí musí být správně nastavena. Závěrem snad jen připomenout, že ať se dělá cokoliv, je to vždy pozitivní.
Vaření a vánoční besídka.
V rámci vaření v klubovně jsme tentokrát zvolili jednoduchý a známý recept. Recept, který zvládne a umí uvařit každá hospodyňka. Rajská omáčka s knedlíkem. Hovězí maso jsme předem uvařili a vývar použili na omáčku. Konečné fáze přípravy se ujaly naše velmi zručné členky – kuchařky, a za krátkou chvíli bylo menu hotovo. Rajská omáčka výborné chuti se podávala s knedlíkem, který pro nás připravila paní Marková a který neměl chybu. Zájemců o toto menu bylo celkem třináct, a i přesto zůstalo na přídavek.Po úklidu kuchyně jsme se pustili společně do přípravy vánočního cukroví, abychom jej měli na společnou vánoční besídku. Vánoční besídka proběhla 15. prosince odpoledne za účasti 18. členů odbočky. Besídka probíhala ve vánočně vyzdobené klubovně a v duchu Vánoc, kde byl každý naladěn na tu správnou notu. Popovídali jsme si o nastávajících svátcích, shonu kolem, o dárcích pro své blízké a zajištění klidu a pohody v rodinném kruhu. Nezůstali jsme jenom u rozjímání, zahráli jsme si hru zvanou „Kufr“ (podle televizního pořadu) u které jsme se pobavili a zasmáli a samozřejmě naše oblíbené vědomostní kvizy na různá témata. Jako zlatý hřeb besídky byl podáván pravý nefalšovaný vánoční punč podle Magdaleny Dobromily Rettigové. Škoda, že někteří museli na autobus, protože nálada a zábava byla v tom správném směru. Popřáli jsme si hezké svátky, rodinnou pohodu, zdraví a štěstí v roce 2012 a hlavně abychom se v nastávajícím roce scházeli tak, jako doposud.
Přednáška - Život s hendikepem
Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak se vybírají matky pro postižené děti? Já si to představuji tak, že Bůh dává instrukce andělům a ti si je zapisuji do ohromné matriky. A někdy nadiktuje jméno, usměje se a řekne: „Téhle dáme postižené dítě.“ Andělé se zvědavě ptají: „ Bože, proč právě jí? Vždyť je tak šťastná?“ „ Právě proto“, odpoví Bůh s úsměvem. „Copak bych mohl svěřit postižené dítě ženě, která nezná radost? To by bylo kruté. Toto je žena, které požehnám ne zcela dokonalým dítětem. Ještě to neví, ale budou jí mít co závidět .Nikdy už nic nebude brát jako samozřejmost. Řádný krůček pro ni nebude něčím obyčejným. A až její dítě řekne poprvé „ mámo“ bude svědkem zázraku, a bude to vědět. A nikdy už nebude sama.
Tento úryvek nám přečetl Mgr. Vít Coufal ve své přednášce o hendikepu. Je od Emy Bombeckové. No a co to znamená kdyžto shrneme? Mate-li jakékoliv postižení a měli jste to štěstí, že jste se narodili v tom správném čase na tom správném místě a žijete v milující rodině a okolí vás vnímá bez předsudků a falešného soucitu, pak už ván zbývá jediné.
A to začít pracovat sám na sobě a žít naplno.
Ano žít naplno. V dnešní době to je možné žít naplno. Hendikepovaní můžou studovat různé obory, učit se cizí jazyky, věnovat se hudbě, sportu, volnočasovým aktivitám, chodit do divadel a na koncerty a mnoha dalším aktivitám.
Víme také, že ne vždy to tak bylo. Hendikep podvědomě vyvolává nedůvěru, a nepřátelství k něčemu cizímu, vzbuzuje v lidech strach, mnohdy až odpor .Lidé nejsou pudově vybaveni k přijímání odlišných jedinců. Všichni jsme v zajetí nejenom předsudků, ale i stereotypu v myšlení. Tyto pocity lze nazvat slovem xenofobie, nebo etnocentrizmus, nebo rasismus. Je však vždy na místě tam, kde dochází k dělení lidstva na „ my a oni“.
Víme také, že ne vždy to tak bylo. Hendikep podvědomě vyvolává nedůvěru, a nepřátelství k něčemu cizímu, vzbuzuje v lidech strach, mnohdy až odpor .Lidé nejsou pudově vybaveni k přijímání odlišných jedinců. Všichni jsme v zajetí nejenom předsudků, ale i stereotypu v myšlení. Tyto pocity lze nazvat slovem xenofobie, nebo etnocentrizmus, nebo rasismus. Je však vždy na místě tam, kde dochází k dělení lidstva na „ my a oni“.
Víme, že Sparťané házeli postižené narozené děti do propasti. Indie: Třem horním kastám zakazovaly sňatky s rodinami, kde se vyskytovaly nemoci jako je epilepsie.
Rusko: Car Petr I. podepsal zákon o uplatnění selekce lidí Nazvaný „ Senátní osvědčení o hlupácích“ který zakazoval mentálně postiženým ženit se a vdávat.
Amerika: Při hromadných odvodech do I. světové války bylo zavedeno masové písemné testování odvedenců, kteří valnou část tvořili negramotní přistěhovalci z Europy, často neznalí angličtiny. Výsledky byly katastrofální a Slované a Jihoeuropané byli zařazení na mentální úroveň dvanáctiletých dětí. Ihned se vynořily obavy o degradaci americké populace a následovaly tvrdé imigrační zákony a snaha o legalizaci sterilizace „ méněcenných“
Německo: Ve Výmarské republice byla vydána publikace Volnost pro zničení nehodnotného života. Kde autoři právník a psychiatr, označili mentálně postižené jako „duševně mrtvé,“zatěžující exzistence“, „prázné schránky“ kde jejich likvidace nepředstavuje nemorální jednání, citovou surovost, ani žádné provinění, nýbrž povolený potřebný akt k likvidaci. Následně Třetí říše uzákonila sterilizaci mentálně postižených jakožto lidi „dědičné nemocných“
Ale i Československo provedlo odsun mentálně postižených dětí německé národnosti zvyklé na ústavní péči a prostředí ve kterém žily.Bylo to až po organizovaném odsunu Němců. Z těchto uvedených příkladů, je vidět, že pohled na hendikepované byl spíše drastický. Ale i v dnešní době nastávají velké rozdíly kde se s postižením, a hlavně se závažným postižením narodíte. Zda je to např. v Americe, nebo v Africe, anebo v Europě, záleží na sociální dostupnosti a lékařském zabezpečení. I u nás v Česku jsou rozdíly, zda se narodíte v Praze nebo v pohraniční části, například ve Šluknovském výběžku. Další část přednášky už byla zaměřená na jiné téma. Mgr. Vít Coufal opustil tuto smutnou a nepříznivou statistiku a přenesl se na téma nám všem dost dobře známé. Život se zrakovým postižením. Rozdíly v představách nevidomého od narození a těmi kteří přišli o zrak později, o smyslech které se postupně rozvíjejí – čich, sluch hmat, o různých kompenzačních pomůckách které nevidomým pomáhají jak při studiích , tak i v běžném životě, o různých institucích a zařízeních kde se nevidomým věnuji, o sportu i o volnočasových aktivitách. Na toto téma jsme mohli dlouze povídat, ale čas byl proti nám, přednášku jsme ukončili s tím, že se později opět sejdeme nad zajímavým tématem.
Vaření – Slovenské halušky
Začátkem února jsme se sešli v klubovně, kde jsme se na žádost členů SONSu a klientů TyfloCentra pustili opět do vaření slovenských halušek s balkánským sýrem. Pro velký zájem jsme zopakovali toto slovenské národní jídlo. Pod vedením paní Vandové, která pochází ze Slovenska, jsme oloupali a nastrouhali syrové brambory, s pomocí polohrubé mouky se vypracovalo těsto správné konzistence a přes děravý cedník se propasírovaly halušky do vroucí osolené vody. Po uvaření a slití jsme halušky smíchali s nastrouhaným balkánským sýrem. Všichni si pochutnali a někteří si ještě odnesli zbylé halušky domů k večeři.
Výroba pomazánky a odpoledne plné her
V tomto únorovém mrazivém dni jsme se sešli opět v klubovně, kde jsme měli naplánované, že si zahrajeme karetní hry – Prší, Žolíky, Canastu a stolní deskové hry – Dámu, Člověče, nezlob se, Kostky a ti, kterým se hrát nechtělo, nebo to nezvládali, se pustili do přípravy pomazánky na občerstvení. Byli tací, kteří si stihli zahrát karty, člověče, nezlob se, dámu a při tom se stihli příjemně pobavit. Tato akce byla vydařená, nikdo ze zúčastněných nepřihlížel, ale všichni si vybrali podle svých možností to, co jim vyhovovalo.
